Jdi na obsah Jdi na menu
 


Víry (seriál 2 díl)

 Moc, moc a moc se omlouvám za neaktivnost! Ale nebojte se! Krásky mají novou éru, přišla Elly a my ostatní bloggerky se budeme moc snažit a budeme zase moc aktivní. Tak to by bylo na úvod,ale nemyslím si, že tady chcete poslouchat moje blbé kecy, takže jedeme na Víry!!!

2. Lze si koně přečíst?:

Víry v srsti jsou výsledkem pohybu podkožních svalů. Skladba vírů každého koně je naprosto jedinečná, proto jsou skvělým prostředkem popisu a identifikace. Mnoho koňáků ale ví, že dokážou i leccos prozradit. O tom, jak se kůň hýbe, kde má skrytý zdravotní problém, a také něco o jeho temperamentu či smyslové nedostatečnosti.

S vědeckými důkazy je to trochu problematičtější. V tomto článku se vám pokusím zprostředkovat jak výsledky etologických studií, tak zkušenosti a stará sedlácká moudra. Byť ne vědecky podložená, možná se vám budou hodit. Víte, že víry se při hodnocení koní řídili i staří Arabové, Berbeři a Mongolové, tedy významné "koňské národy"?

Jsou víry vrozené nebo získané? Obojí. Určité tvary vírů jsou koni vrozené, vycházejí z jeho stavby těla, pohybových možností a temperamentu. I u mladého koně si podle nich můžeme udělat představu, k jakému způsobu pohybu a chování bude mít zvíře sklony. Během života se ale víry mohou měnit - a zpravidla to i dělají. Podle toho, jakým způsobem se s koňmi pracuje, nakolik získají uvolnění, prostor a vznos, nebo naopak různé ztuhlosti a bolesti, se mění jejich pohybový stereotyp a následně i tvary vírů. Nejmarkantnější jsou tyto změny u koní chronicky bolavých, extrémně křivých nebo v případě vady některého smyslového orgánu.

 

Čelní vír

Celni virNejvíce pozornosti a také pověr přitahuje vír čelní. Většinou bývá kruhový, ale může být i brkový - tedy delší, připomínající husí brk. Jeho střední pozice je na spojnici očí. Tam je umístěn nejčastěji. Mezi koňáky se z něj usuzuje především na temperament koně. Umístění výše indikuje aktivnější hru uší a tudíž celkově živějšího, vzrušivějšího koně. Umístění pod spojnicí koutků očí prozrazuje vyrovnaného koně s klidnějším temperamentem a orientací spíše na žrádlo. Ale pozor, může také ukazovat na větší aktivitu huby, takže místo klidného žrouta se může jednat o vykuka, který hravě rozváže uzel na vodítku, otevře každé dveře a s chutí zlikviduje kteroukoli část své výstroje, pokud se mu octne na chvíli v dosahu.

Bez ohledu na tvar a výšku pozice víru by měl být umístěn mezi očima uprostřed. Pokud je ke straně, ukazuje na smyslovou vadu koně - buďto na jedno oko hůř vidí, nebo na jedno ucho hůř slyší. Což nemusí být na koni patrné a nemusí to vědět ani jeho majitel. V takovém případě se vír stěhuje na tu stranu, kde se nachází více funkční orgán.

Co na to věda?

Sedlácká moudra", týkající se čelního víru, byla dokonce potvrzena i vědeckými studiemi. Většina studií proběhla u dobytčat, zdá se ale, že výsledky jsou použitelné i u koní. Byla například vysledována korelace mezi pozicí čelního víru a temperamentu (Grandin a kol.). Dobytčata, která měla čelní vír umístěný nad očima se ve výzkumu jevila jako vzrušivější a snáze vyprovokovatelná. Zvířata s vírem umístěným pod spojnicí očí se jevila klidnější. Vědci tudíž došli ke stejným závěrům, jaké jsem uvedla výše. Ovšem zajímavým zjištěním (proto tuto studii uvádím, i když se netýká přímo koní) byla souvislost pozice a tvaru víru s plodností u býčků. Ideální vír přesně mezi očima prozrazoval plodného samce. Vír asymetrický a prodloužený ukazoval na samce méně zdatného a také méně plodného. [1] Bylo by zajímavé porovnat čelní víry plemenných hřebců.

U koní byl prováděn vcelku podrobný výzkum korelace pozice vírů a chování v roce 2006 (Górecka a kol.). Podle pozice a tvaru víru byli koně rozděleni do čtyř skupin - koně s vírem umístěným nad očima, uprostřed a dole. V poslední skupině byli koně, kteří buďto měli víry dva nebo jeden prodloužený. Jednalo se o 55 ročků a dvouročků stejného plemene i odchovu. Prvním testem byla manipulace s nimi - cca pětiminutová zkouška odvedení od stáje a zvedání nohou. Druhý byl známý "deštníkový test". Spočívá v tom, že před koněm na vodítku se náhle rozevře deštník. Zaznamenávala se reakce koně. Kůň měl potom tři minuty na to, aby se, pokud sám chce, mohl s tímto bubákem seznámit.

Celni vir u klisny s hribetemA výsledky? V první řadě se zjistilo, že většina zkoumaných koní měla čelní vír ve střední pozici. Zdá se, že toto umístění je nejčastější. Koně, kteří měli vír nad očima, byli shledáni obtížnější při testu manipulace. Nevykazovali ale vyšší míru "plašivosti" při deštníkovém testu. Experimentátoři je proto vyhodnotili spíše jako nepoddajnější než vzrušivější. Pro mě osobně, coby majitelku koně s poměrně netypicky prodlouženým vírem, byla nejzajímavější skupina koní s dvěma víry nebo s jedním prodlouženým. Jedinci z této skupiny potřebovali významně delší čas, než se při deštníkovém testu odhodlali seznámit se se "strašidlem". Na rozdíl od jedné z předchozích studií (Tellington-Jones a Taylor, 1995), v níž byli tito koně označováni jako nepředvídatelní a přehnaně reaktivní, zde se jeví jako opatrnější a podezíravější. [2] Že by to bylo projevem chytrosti, na kterou prý dva víry ukazují?

Točivost vírů a lateralita

Je jen minimum koní, kteří jsou stejně dobře vyvážení na obě strany. Převážná většina je na jednu stranu přirozeně křivá, to každý koňák ví. Nicméně je zajímavé zjištění, že křivost koně lze rozeznat podle vírů, přesněji řečeno podle strany, na niž směřují. Prokázal to výzkum Jacka Murphyho z roku 2007. Na vzorku 219 koní (resp. jejich čelních vírů) zkoumal, nakolik koresponduje směr točení víru (pro nebo proti směru hodinových ručiček) s přirozenou křivostí koně. Koním, preferujícím pravou ruku, se významně častěji stáčel čelní vír do směru hodinových ručiček. Naopak, u koní preferujících levou ruku, se statisticky významně častěji víry točily proti směru hodinových ručiček. [3] A mimochodem, pozice čelního víru u koní je vysoce dědičná (Górecka a kol, 2005). Ostatně stejně jako temperament.

Zkoumejte symetrii párových vírů

Ohledně dalších vírů na těle koně jsem žádná zajímavá fakta nenašla, mohu proto nabídnout pouze vědecky nepodložené, zato ale léty ověřené souvislosti. Zprostředkovala mi je Jana Rosická, které jsem kladla své zvědavé dotazy. Svým dlouholetým zájmem o víry je proslulá.

Prsni viry"Prsní víry, tedy ty, co vedou od nohou k prsům, jsou párové a mají být souměrné. Vlastně všechny párové víry mají být souměrné. Pakliže nejsou, hledejte asymetrii v pohybu.Extrémní křivost, zdravotní problém - to lze poznat na párových vírech. Prsní víry samy o sobě napovídají, jaký je pohyb předních nohou, jejich prostor a mechanika. Čím jsou delší a ostřeji vyrýsované, tím lepší je pohyb předních nohou. Týká se to jak drezurního "výrazu", tak schopnosti krčit nohy nad skokem."

"Pak můžete najít víry zespoda na krku. Pokud tam jsou, takčím menší, tím lepší. Je-li tam dlouhý a výrazný vír, kůň pravděpodobně bude mít problém s chozením na otěži. Indikuje, že má sklony zatínat spodní stranu krku, jít proti ruce a bránit se přilnutí. Je-li malý a nízko, spíše na prsou, pravděpodobně nebude problém, ale výše na krku a pod žuchvou by ideálně nemělo být nic."

"Když se podíváme zpět nahoru, podél páteře nahoře na krku (pod hřívou) můžeme najít párové krční víry. Opět by měly být naprosto souměrné. Vrchol víru bývá v místě, kde kůň nejvíce klene krk. Pro drezurního koně je ideální, pokud vír začíná těsně pod týlem a pokračuje až dolů. To indikuje dobrou "kulatost" a nejvyšší místo krku za ušima." Nebylo by bez zajímavosti si ověřit, kde mají vrchol víru koně, ježdění v hyperflexi. Třeba by víry dokázaly napovědět (ne že by se to na krku koně jinak nepoznalo), jakým způsobem je s koněm pracováno mimo dohled veřejnosti.

BLOGGERKA L.O.L.@ 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář